Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23
Prodej krmných směsí a výkup králičích kůží
24
25 26 27 28 29 30 31

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Turistika a zajímavosti > Historie

HistorieOBEC HVOZD

Místo dnešní vesnice se nacházelo v hlubokých lesích zvané "hvozdy". Od těchto míst dostala tato ves své jméno. Prvá zmínka o Hvozdě se nachází v zemských deskách v r. 1275.

V r. 1278 jsou ve starých záznamech uváděny Hvozdské cesty. V r. 1351 se uvádí, že Adam z Konice odkoupil půl vsi Hvozdu od Mikuly z Pavlovic a jeho dcery Ofky. Dále se nachází na panství bouzovském tvrz, neboli hrad. Byl založen v r. 1131, ale prvním majitelem je uváděn až r. 1339-1370 BĂĽza a jeho syn Spitata. První zápis je uváděn z r. 1358, kde se uvádí, že k panství bouzovskému byl přikoupen mimo jiné dvůr ve Vojtěchově. Dále jsou uváděni páni z Wildenberku. Dále se uvádí, že Jošt odkoupil panství bouzovské od Beneše a jeho syna Proška. Smlouva kupní - ujednáno v Brně 15. listopadu 1382. Dle ní se panství skládalo z města Loštic a vsí Podolí, Obectov, Olešnice, Jeřmaň, Hvozdečko, Veselíčko, Blážov, Kadeřín, Vojtěchov, Kozov, Svánov, Bezděkov, Ospělov, Ludmírov, Hvozd, Milkov.

Joštovo panství bylo zapsáno Heraldovi z Kunštátu, který byl nejbohatším šlechticem. Herald byl znamenitý hospodář, nabyl četných statků i v Čechách a byl nejbohatším šlechticem u nás. Zastával od r. 1378 až do své smrti úřad nejvyššího komorníka. Hrad Bouzov byl spravován purkrabím Jiříkem z Pavlovic. Herald zemřel r. 1406 a zanechal syny Heralda a Jiříka, kteří vládli na panství nedílně. Po smrti Heraldově r. 1414 spadlo vše na Bočka st. z Kunštátu, jehož syn téhož jména se usadil na Bouzově. Když Boček 1417 zemřel, ujali se jeho moravských statků synové Boček a Viktorin spravuje je nedílně. Když Viktorin 1426 zemřel, zanechal nedospělého syna Jiříka z Poděbrad, pozdějšího českého krále. Statky mu spravuje strýc Boček, později si spravuje statky sám. Po r. 1452 nalézáme na Bouzově vladaře Jana Svolše ze Zahrádky. Ale již v roce 1463 přešlo panství moravskotřebovské a bouzovské na důvěrného přítele a rádce Jiříkova Zdeňka z Postupic. Když mezi Jiříkem a papežskou stolicí vypukl spor, hubili Olomoučané statky příznivcům Jiříkovým a zvláště Zdeňkovým. Zdeněk u Zvole byl v bitvě poražen a smrtelně zraněn, v r. 1468 v Zábřeze zemřel. Panství zdědil jeho bratr Albrecht z Postupic. Panství bouzovské měl v zástavě Jan Krumsín z Lešan a po něm držel je Jan ze Šeleberku. Krátce před svojí smrtí prodal panství.

Albrecht zemřel v r. 1477. Intabulace byla provedena v r.1481 již Jiřím Hrabišem z Postupic. Byla vložená na Bočka Kunu z Krštérnu. Železná ruda se těžila kolem r. 1490 pod hvozdeckou pazdernou. Hamry, což byla velká kladiva (buchary) na kování železa na pruty a plechy poháněná vodními koly. Připomínají se na Dole v r. 1490, kdy Oldřich z Boskovic na Cimburku u Trnávky pohání (k soudu) Bočka Kunu z Kunštátu na Bouzově, že "při novém hamru si udělal stav, proto žádných ryb z Moravy nedostává". Boček Kuna již r. 1494 vložil panství Hanuši Haugvicovi z Biskupic zároveň s panstvím Lišnickým. Po něm majetek dědil syn Václav, za něhož byla zmírněná robota v r. 1545.

Počet rolníků v r. 1545:
Město Bouzov 11, Podolí 16, Hvozdečko 8, Vojtěchov 5, Hvozd 14, Ludmírov 17, Milkov 11, Ospělov 4, Svánov 6, Javoříčko 1, Blážov 5, Kadeřín 1, Veselíčko, Jeřmaň 6, Bezděkov 7, Kozov 6, Hradnice 10, Pavlov 22, Lhota 3.
Bouzovské panství vlastnilo celou ÂĽ okresu konického.

V r. 1545 prodal panství bouzovské svobodnému pánu Prokopu Podštatskému z Prusínovic.

K panství patřilo: Loštice, hrad Bouzov s městečkem, s kostelním podacím a vsi - Podolí, Obectvo, Hvozdečko, Vojtěchov, Hvozd, Ludmírov, Milkov, Ospělov, Svojanov, Javoříčko, Blážov, Kadeřín, Veselíčko, Jeřmaň, Bezděkov, Kozov, Hradnice, Pavlov, Lhotka, Žadlovice, Pusté Olečnice, Lehovice s dvorem. Pod Bouzovem a u Loštic byla hlavní mýta, mýta hajní byla v Ludmírově a ve Hvozdě. Platilo se od bečky piva třebovského u hlavních mýt po 2 groších a u ostatních po 2 denárech. Mlýnů bylo 6 - v Lošticích, Vojtěchově, ve Hvozdě, pod Svánovem, v Bezděkově a Kozově.

Rybníků bylo 12. Po smrti Prokopově se panství rozdrobilo. Nejmladší syn Václav, který sídlil na tvrzi v Podolí dostal dolní polovinu městečka Bouzova a Novosady v oboře s mýtem podhradským s mlýnem. Dále ves Hvozdečko, Hvozd s mlýnem, Ludmírov s dvorem, Dětkovice se vším příslušenství. Václav v r. 1564 zemřel. Po něm přebral pozůstalost bratr Ditrich, který panství rozprodal. Hvozd, Ludmírov s dvorem a Dětkovice Janu Záviši Bitovskému ze Slavíkovic, majiteli panství Bělolhotského, který r. 1568 koupil od Erazina jeho část. Spojený statek dal svému synu Václavu ml. Bitovskému. Prodej však nebyl v zemských deskách zanešen, proto sestry a dědičky prodej obnovily a panství zapsaly r. 1591 Mikuláši Kobylkovi z Kobylího, a to tvrz a ves Bílou Lhotu s dvorem a pivovarem, ňimice, Dolní Bouzov, Novosady s dvorem, mýtem podhradským, Hvozdečko, Ludmírov s dvorem, Hvozd, Otročkov, Dětkovice, Slavětín, Střemeníčko, Hrabí, Pateřín - za 22.300 tolarů.

Ludmírovští a hvozdečtí si stěžovali na Mikuláše Kobylku staršího r. 1599 hejtmanu Jáchymu Hangvicovi, že je nutí vykonávat práce, která jim nenáleží. Dopadlo to v jejich prospěch.

Hynek Bitovský vlastnil Krakovec kolem roku 1568. Panství od něj koupil v r. 1609 Jan ml. ze Zástřiš za 18.350 zlatých moravských. K panství tehdy náleželo: Krakovec s tvrzí, dvorem a pivovarem, Bohuslavice s kostelním podacím, Polomi, Rakůvka, Luká s kostelním podacím, Háčky. Nový majitel postavil v r. 1613 na místě staré tvrze nynější zámek. Jan se zúčastnil povstání a byl potrestán ztrátou všeho majetku. Ten byl v r. 1625 darován městu Mikulovu se zbožím Ludmírovským na opravu zdí a příkopů městských.

Na návrh kardinála Františka z Dietrichsteinu Mikulov prodal vše r. 1657 knížeti Ferdinandu z Dietrichsteinu za 26.100 zlatých rýnských. V koupi byly kromě dříve uvedených osad další vsi - Hvozd, Otročkov, Dětkovice. Tento ale již v r. 1661 prodal vše Obrstu Marku Lubetichovi z Kapelletu za 27.000 zlatých uherských. Lubetich s manželkou Izabelou ve srozumění s obcí Krakovec vystavěli v letech 1682 - 1686 na hoře Světině mauzoleum kapli zasvěcenou Antonínu Paduánskému. Syn předešlého majitele Matyáš František Lubetich, který panství zdědil, prodal je již v r. 1691 Marii Rosálii, hraběnce z Proškova, rozenou z Trurnu za 55.600 zlatých rýnských. V r. 1712 prodala panství Antonínu Dom. Winklerovi z Vinhelsbeku za 68.000 zlatých rýnských, který koupil panství české, spojil se s ním v kupní listině jmenovaný Krakovec se zámkem, dvorem, pivovarem, palírnou, vsi Bohuslavice s dvorem, Rakůvka, Hačky, Polomi, část Luké s dvorem a hostincem, Hvozd s mýtem, hostincem a sklepem, Ludmírov s dvorem, Dětkovice, Otročkov. Tomu však toto bylo pro dluhy prodáno Adamovi Ig hraběti z Bertholdu a jeho manželce Marii Anně hraběnce z AichbĂĽhlu r. 1716. Hrabě z Bertholdu je v roce 1753 prodal svému zeti c.k. rytmistru Jiřímu, svobodnému pánu z Grechleru. Tento je již v r. 1768 prodal tajnému radovi E. Teller Meneses a Castro vévodovi ze Sylva Taroucca, který z panství utvořil fideikomis roku 1772, což bylo císařovnou Marii Terezií potvrzeno. V r. 1797 převzal panství české, drahanovické, krakovecké František hrabě Sylva Taroucca c.k. rytmistr který v r. 1835 zemřel. Statek zdědil nejstarší syn Ervin. Ten již v r. 1846 ukončil svůj život. Po něm nastoupil August, který opustil vojenskou službu, vzal si za manželku Giselu, hraběnku ze Štolberku, přikoupil panství jesenské v r. 1835, avšak je brzy prodal Dru Karlu Schrötterovi. August byl velkým příznivcem umění malířského. Sám se jím zabýval a byl přítelem slavného českého malíře Josefa Mánese, který u něho namaloval pro kostel bohuslavický obraz sv. Bartoloměje, který byl později poškozen a nahrazen jiným bezceným. Kopie Mánesova obrazu se nachází v Zemském muzeu v Brně. August zemřel 24. října 1872. Po něm nastoupil František Taroucca. Po vyhlášení Československé republiky bylo panství pojato do záboru. Statek měl 1002,31 ha zemědělské půdy a 2468,82 ha veškeré půdy. Lesy jim zůstaly až do znárodnění. Tento rod pochází ze Španělska.

Hvozd je nejstarší vesnicí na dnešním Konicku. Ve vesnici je vodní předěl. Pilávka teče kolem Ochoze, Laškova a Náměště na Hané. Potok hvozdecký teče do Špraňku. Stará obchodní cesta před osídlením vedla právě od Olomouce do Čech okolo tohoto potoka, poněvadž toky řek a potoků byly jedinou orientací cest. Hvozd byl přifařen do Bohuslavic, kde odevzdával desátky. Přiškolen k tamní farní škole. Od r. 1800 bylo zavedeno vyučování excurrendo. Vyučovalo se v panském domě č. 46. Dům patří Elišce Švecové. Teprve v r. 1860 byla vystavěna školní budova a na ní věžka se zvonem. Učitel byl zároveň zvoníkem. V r. 1865 byla vyškolená od Bohuslavic a stala se jednotřídkou. V r. 1913 byla vystavěna nynější budova a rozšířena na dvojtřídní. Prvním samostatným správcem školy od r. 1841 byl Eduard Blažek. Od r. 1884 Jan Smítal. Od r. 1890 František Hopjan. Od r. 1907 Josef Kvapil. Od r. 1925 Jaroslav Svozil. První obecnou školu č. 62 vlastní Jaroslav Švec. Kaplička byla postavena r. 1906. Hvozd byl elektrifikován r. 1923. Mlékárna na ruční pohon byla postavená zásluhou p. Jedličky a Rece v r. 1900. Hasičský sbor byl založen 1897. Pomník padlých 1. světové války byl postaven v r. 1920. Odvodnění pozemků bylo provedeno v r. 1928.

21.9.1944 - pád letounu Fw190 u Hvozda. Pilot se katapultoval...

Lesní tratě jsou na katastru obcí - Březina, Bořík, u Boří, u Spálené Mandy, Sráž, Provázky, Babí hory, Vápeničky, Koutných skalky, Kamenný šlup, Resky, Straty, nad Liščí dírou, Šimkovo březí, Přední a Zadní obecní les, u Luže, Hora, v Potokách, na Rybníku, pod Boučím, Podžudrovské skalky, Rumpáška, u Rumpášky, Žlíbek, za Žlíbky.

K Hvozdu náleží směrem k Milkovu po levé straně hájenka Jalovčí a po pravé straně zrušený vodní mlýn Odráškův. Směrem k Vojtěchovu nad silnicí po pravé straně stojí dva domky. Pod prvním domem blízko silnice vytéká z vápencové štěrbiny potůček, který v létě nevysychá a v zimě nezamrzá. Po levé straně je další zrušený vodní mlýn Hanušů. Mezi těmito mlýny byl panský rybník.
Obyvatel je načítáno r. 1834 - 65 domů, 497 obyvatel, r. 1869 - 80 domů, 606 obyvatel, r. 1880 - 88 domů, 101 obyvatel, r. 1890 - 89 domů, 623 obyvatel, r. 1900 - 94 domů, 594 obyvatel., r. 1921 - 104 domů, 644 obyvatel, r. 1930 - 100 domů, 514 obyvatel, r. 1947 - 516 obyvatel, r. 1970 - 346 obyvatel.